Návrat zimbabwských diamantov na antverpskú burzu - článok z BusinessInfo.cz

14.12.2013 00:22

Zimbabwské diamanty se vrací na antverpskou burzu

12. 12. 2013 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

     V antverpském World Diamond Centre byla dne 11. prosince 2013 zahájena aukce diamantů z nalezišť v zimbabwském Marange. Prodeji těchto diamantů v EU donedávna bránila restriktivní opatření uvalená na Zimbabwskou společnost pro rozvoj těžby (ZMDC). Podle odhadů belgické vlády získá Zimbabwe díky výhodnějším cenám v Antverpách z prodeje vzácných kamenů ročně o 400 mil. USD více. Samotná těžba v Marange však bude s největší pravděpodobností v příštích letech stagnovat. Těžaři (mj. čínsko-zimbabwské konsorcium Anjin) totiž v nejbližší době odtěží zbytky technicky snadno dostupných aluviálních diamantů a zdráhají se investovat prostředky potřebné k dobývání kamenů z kompaktní horniny.

     Vzhledem k tomu, že ZMDC, která je spolupodílníkem ve všech čtyřech společnostech operujících v oblasti Marange, byla ze seznamu vyškrtnuta teprve před třemi měsíci, a vzhledem k organizačním nárokům na zahájení aukce v AWDC využila zimbabwská strana prvního možného termínu k prodeji svých kamenů na evropských trzích. Jedním z argumentů Belgie, které byly opět připomenuty, bylo zvýšení transparentnosti prodeje zimbabwských diamantů, a v důsledku i navýšení příjmů zimbabwské státní pokladny. Zimbabwe totiž doposud diamanty prodávalo pod cenou prostřednictvím dubajských a východoasijských prodejců (tento stav ale zajisté vyhovoval mnoha zainteresovaným jedincům z řad vládních a armádních špiček).

     Méně optimistické zprávy však zároveň přicházejí ze samotných nalezišť. Jak nedávno upozornil Marc van Bockstael, evaluátor Kimberleyského procesu, a jak na počátku tohoto týdne potvrdil zimbabwský ministr hornictví a rozvoje těžby Walter Chidhakwa, zdroje snadno dostupných aluviálních diamantů v oblasti Marange jsou téměř vytěženy.

     Vzhledem k využitelnosti technologicky nenáročných těžebních postupů (jedná se zpravidla o diamanty vyplavené ze zvětralé horniny a usazené ve vrstvě písku či jílu, k jejich těžbě stačí nejzákladnější těžební technika) dosahovala ziskovost některých koncesí v Marange neuvěřitelné hodnoty 1:50 (tj. každý investovaný 1 USD generoval příjem 50 USD). Například čínsko-zimbabwské konsorcium Anjin, které dosud patřilo k těm nejziskovějším, se na své koncesi dostalo do hloubky 65 m a narazilo na pevnou horninu.

     Třebaže i v ní se nalézají komerčně zajímavá ložiska, čínští partneři se podle van Bockstaela nyní zdráhají investovat finanční prostředky v řádu desítek až stovek milionů USD potřebné k dobývání diamantů z pevné horniny (poměr nákladů a příjmů v tomto případě poklesne z 1:50 na 1:2, což je ale v sektoru těžby diamantů údajně běžný průměr). Namísto toho od vlády požadují přidělení dalších aluviálních nalezišť. Ministr Chidhakwa tyto požadavky zatím odmítl s poukazem na extrémní výnosy těžby v minulých letech, a na předvídatelnost dnešní situace, na niž se společnosti měly připravit akumulací kapitálu. V případě zastavení těžby pohrozil firmám sankcemi.

     Nastalou situaci nelze podle van Bockstaela chápat jako předzvěst bezprostředního poklesu zimbabwských příjmů z těžby diamantů. Tomu kromě dnes nově otevřené možnosti prodeje diamantů za vyšší ceny v EU (nárůst ročních tržeb je odhadován na 400 mil. USD) zabrání i zahájení těžby v nových lokalitách. Například rusko-zimbabwské konsorcium DTZ OZGEO postupně zahajuje produkci na komerčně rovněž velmi zajímavých koncesích v oblasti Chimanimani a povodí řeky Sabi/Save (očekává se, že právě DTZ OZGEO se brzy stane největším zimbabwským hráčem na tomto poli). Situace je spíše zajímavou ilustrací přístupu čínských investorů, kteří příliš nehledí na politická pouta mezi zimbabwskou a čínskou vládou a nejsou ochotni ani při miliardových ziscích v Zimbabwe investovat a vystavovat se tak riziku spojenému s podnikáním v této zemi.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Harare (Zimbabwe).